Na levém břehu Vltavy se tyčí mohutná pevnost zvaná Pražský hrad. Je významným historickým, politickým a kulturním centrem Prahy. Hrad je již dlouho symbolem české státnosti. Zabírá obrovské území, jehož rozloha je 45 hektarů. Hlavní pevnost města tvoří působivý komplex jedinečných palácových souborů, staveb, katedrál a klášterů.
Dějiny
V 9. století založil Pražský hrad první český panovník z přemyslovské dynastie, princ Borjivo I. Na kopci u řeky Vltavy byla položena dřevěná pevnost, ve které bylo sídlo panovníka. Palác byl orámován hlubokým příkopem a hliněnými obrannými opevněními. Kníže a jeho manželka Lyudmila byli pokřtěni podle pravoslavného obřadu biskupem Metodem, který byl jedním ze zakladatelů slovanského písma. Borjivoi Rozhodl jsem se postavit poblíž zámku kostel Panny Marie, který se stal první kamennou stavbou na Pražském hradě. Druhou svatyní knížecího sídla byla bazilika svatého Jiří, založená v roce 920 synem knížete Vratislava I.
Vláda Vratislava I. byla velmi krátká, a tak v proměně Pražského hradu na uctívané křesťanské místo pokračoval princ Václav. Začal stavět rotundu sv. Víta. V důsledku spiknutí šlechticů byl vládce brutálně zabit. Václav byl brzy kanonizován a jeho obraz začal být instalován na oltářích všech pražských bazilik. Na konci 10. století význam Pražského hradu vzrostl.
Kromě knížecího sídla se zde usadil český biskup. Začalo období dlouhé výstavby a rozšiřování území. Místo dřevěných budov začali stavět domy z vápence a oblast byla oplocena vysokými kamennými zdmi. V příštích stoletích utrpěl Pražský hrad několik ničení a požárů. Většina budov byla zbořena nebo vyžadovala restaurování.
Roky vlády císaře Karla IV. Byly poznamenány významnými změnami vzhledu Pražského hradu. Zcela přestavěný knížecí palác získal gotický styl. Na místě zničených bazilik byly položeny nové katedrály. Obranná zeď po celém obvodu pevnosti byla zpevněna baštami s dělostřeleckými věžemi.
V roce 1526 nastoupil na český trůn Ferdinand Habsburský, který dal architektům za úkol vytvořit pompézní Královský hrad. Středověký palác již neodpovídal novým trendům v architektuře. Zvláštní pozornost byla věnována rozvoji rozsáhlého parku a rozšíření stávajících budov a bazilik. Přestože se sídlo panovníka nakonec přestěhovalo do Vídně, stavba na zámku se nezastavila.
Na přelomu 16. – 17. Století se vládce Svaté říše římské Rudolf II. Po požáru v roce 1541 zabýval rekonstrukcí Pražského hradu. Přestavěl všechny objekty v renesančním architektonickém stylu. Postavené budovy změnily svůj účel a vzhled. V 18. století způsobila pruská armáda během sedmileté války na Pražském hradě velké škody. Katedrály a paláce byly poškozeny. Obnova zničených zařízení trvala 25 let.
Císařovna Marie Terezie nařídila eliminovat směsici různých trendů v architektuře Pražského hradu a vytvořit jednotný architektonický styl. Po pádu Rakouska-Uherska v roce 1918 přijal Pražský hrad prvního prezidenta samostatného Československa - Tomáše Mosarika. Sametová revoluce z roku 1989 otevřela turistům i široké veřejnosti přístup do celého palácového komplexu.
Památky
Pražský hrad tvoří budovy a katedrály, které představují architektonickou hodnotu českého státu. Tato jedinečná památka architektury a umění prošla všemi změnami v uměleckých epochách, počínaje románským stylem. Na území se nacházejí paláce, katedrála svatého Víta, bazilika svatého Jiří, obranné věže. Pražský hrad je považován za slavný středověký hradní soubor v Evropě.
Střídání stráží
Hlavním vchodem na území památek Pražského hradu je kovaná železná brána s ozdobnou mříží. Tady na vysokých podstavcích stoupají postavy bojujících titánů. V blízkosti pruhovaných strážních budek jsou dva strážní, kteří jsou strážci prezidentské posádky Pražského hradu. Hodinový rituál přitahuje pozornost zvědavých turistů. Vojáci s vynikajícím ložiskem, drželi v ruce zbraně, během střídání stráže bezchybně udělali krok.
Starý královský palác
Starý královský palác, založený v 9. století, byl sídlem českých panovníků. Během historie své existence byla budova opakovaně přestavována a rozšiřována, takže její vnitřní a vnější vzhled je velmi heterogenní. Od 16. století v paláci sídlily hlavní státní instituce - pokladna, soudy, sčítací komora, kancelář, úřady úředníků a poradců. V 19. století byl palác v havarijním stavu. Po první světové válce, kdy vznikla nová země Československo, se v paláci konaly první prezidentské volby. Od 60. let 20. století je Starý královský hrad otevřen návštěvníkům.
Palác udivuje svou majestátností. Budova se skládá z mnoha budov, místností a chodeb. Perlou paláce je Vladislavský sál, který se nachází v přízemí. V této prostorné místnosti vyniká prolamovaný gotický strop skládající se z klenby ventilátoru v podobě hvězd okvětních lístků. Sál byl určen pro přijímání hostů a korunovační oslavy. Nyní tam složili přísahu prezidenti České republiky.
Druhé patro zámku představují sály, kde seděli králové, biskupové, parlament a soudci. Stěny areálu jsou vyvěšeny portréty šlechtických šlechticů a erby měst Svaté říše římské. Tady je královský trůn, obklopen zástupci laviček. V paláci si můžete prohlédnout muzejní exponáty - šperky, starodávné rukopisy a vyřezávaný nábytek.
Bazilika sv. Jiří
Jednou ze starodávných svatyní Pražského hradu je bazilika svatého Jiří. V něm byli pokřtěni a pohřbeni první čeští panovníci Přemyslovců. Chrám, který postavil kníže Vratislav v roce 920, byl během staletí několikrát přestavován. V 17. století získala bazilika luxusní barokní podobu.
Cihlově červená a světle žlutá fasáda kostela je zdobena mohutnými pilastry, klenutými okny s mřížkou a ozdobnými prvky, které napodobují okenní otvory. Budova je korunována dvěma velkými sněhově bílými věžemi. Trojúhelníkový štít zdobí reliéfní štukovaná lišta - Svatý Jiří zabil draka. Na průčelí chrámu můžete vidět dvě sochy zobrazující knížete Vratislava a jeho vnučku Mladu.
Kostel se skládá ze tří lodí a hlavní apsidy, kde jsou umístěny kamenné sarkofágy s ostatky knížat Vratislava a Boleslava. Ve svatyni je pohřbeno asi 140 zástupců přemyslovské dynastie. Vnitřek baziliky zdobí klenuté uličky a malby na klenbách.
Zlatá ulička
Od katedrály svatého Jiří začíná malebná ulice s barevnými dvoupodlažními dřevěnými domy. Vznikl ve druhé polovině 16. století v důsledku přestavby Pražského hradu. Tato malá čtvrť se jmenuje Golden Lane, protože zde žili klenotníci, zvonolejáři a pronásledovatelé. Později se na této ulici začali usazovat lučištníci. V malých domcích jsou nyní obchody se suvenýry a obchody.
Prašná brána Migulka
V severní části Pražského hradu se tyčí čtyřpodlažní dělostřelecká věž. Jmenuje se Migulka, protože vypadá jako ryba mihule.Budova byla postavena v 15. století a nikdy nebyla užívána k zamýšlenému účelu. Nějakou dobu bylo ve věži vězení, poté byla vybavena laboratoř, kde byly prováděny testy jader a střelného prachu. Ve 20. století sloužila věž jako útočiště pro stráže katedrály. Nyní je v budově umístěno muzeum vojenské historie.
Katedrála svatého Víta
Jedna z nejznámějších památek českého hlavního města, katedrála svatého Víta, se nachází v centru Pražského hradu. Tento největší chrám je mistrovským dílem gotické architektury ve východní Evropě. Katedrála byla postavena s přerušením po dobu 585 let. V roce 929 postavil kníže Vladislav I. na místě pohanského chrámu rotundu, do které byly uloženy ostatky sv. Víta. Sláva náboženské budovy rostla, což přispělo ke zvýšení počtu poutníků. Malá budova už nemohla pojmout všechny věřící, a tak byla v roce 1096 přestavěna na trojlodní obdélníkovou baziliku korunovanou dvěma věžemi.
Stavba katedrály sv. Víta začala v roce 1344 za vlády císaře Karla IV. Byly postaveny kaple, nádherný oltář a věž s hodinami. Populární nepokoje v Praze, stejně jako feudální spory ve středověké Evropě, stavbu katedrály dlouho zdržovaly. Po skončení všech konfliktů vládci Svaté říše římské pokračovali v stavbě katedrály. Architekti z různých dob vyzdobili baziliku kopulemi, klenutými galeriemi a vitrážemi. V roce 1929 byla konečně postavena katedrála sv. Víta.
Fasáda katedrály je zdobena mozaikami, reliéfními obrazy, kamennou krajkou, složitými ornamenty v podobě gotických okvětních lístků, okny lancety a mnoha postavami chiméry. Vstup do baziliky tvoří tři mohutné bronzové portály. Dvě gotické špičaté věže, stejně jako mohutná věž se zvonem a hodinami, dodávají chrámu zvláštní monumentalitu. Interiér katedrály zaujme svou krásou a rozměry.
Jeho délka je 124 metrů a šířka 60 metrů. Stěny baziliky jsou vymalovány freskami zobrazujícími scény Umučení Krista a legendu o svatém Václavu. Strop zdobí křížová klenba. Sály jsou odděleny oblouky, které spočívají na mohutných sloupech. Víta se skládá z 21 kaplí. Obsahují královské atributy moci (koruna, koule, žezlo), vzácné šperky, ikony ve zlacených rámech, sochy a náhrobky pražských biskupů a králů.
Jižní věž
Zvláštní pozornost si zaslouží věž katedrály sv. Víta, která zdobí její jižní průčelí. Tato sto metrů vysoká budova baziliky je architektonickou dominantou budovy. V průběhu staletí byla věž dokončena a přeměněna mnoha architekty. Jeho stavba byla dokončena v roce 1770. Věž zdobí svislá gotická žebra, úzká okna a završená barokní kopulí. Budovu zdobí pozlacené hodiny se dvěma ciferníky a zvonkem. Na vrcholu věže je vyhlídková plošina, ke které vede 297 schodů.
Rosenbergský palác
Zámek šlechtických českých šlechticů Rosenberga vyniká na pozadí celého architektonického souboru Pražského hradu. Tento pompézní palác byl postaven v roce 1574. V průběhu staletí prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí, díky které byla budova spojena s královským palácem.
Třípodlažní budova se skládá ze čtyř křídel, z nichž dvě mají arkádové galerie a římsy. V roce 1753 se na základě rozhodnutí Marie Terezie usadil v paláci Ústav pro šlechtické panny, kde žilo 30 svobodných šlechtičen. Dívky žily v samostatné budově paláce a ve zbývajících místnostech byla kaple, učebny, obývací pokoje a byty abatyše. Sály zdobí fresky zobrazující život studentů ústavu.
Královská zahrada
Pražský hrad je obklopen nádhernými zelenými plochami. V 16. století bylo na území rozloženo několik zahrad. Pro jejich uspořádání byli pozváni řemeslníci z Itálie. Pěstovaly se zde hrozny, tulipány, různé exotické rostliny a mnoho vždyzelených stromů. Zahrady byly určeny k odpočinku a zábavě panovníků. Mezi trávníky jsou malé barevné budovy s oblouky, lemované jasnou omítkou. K dispozici je také terasa s malebnými postavami lvů a andělů. V královské zahradě se konaly sportovní akce a divadelní představení.
Jelení příkop
Mezi královskou zahradou a opevněním je hluboký příkop. Tato přirozená deprese se nazývá Olenya. Mnoho z těchto zvířat se zde páslo. Soutěska bránila Pražský hrad před překvapivými útoky nepřátel. Když Jelení příkop ztratil svůj vojenský význam, stal se součástí rezervy a místem pro výcvik jízdy na koni. Příkop je lesopark s malými čistinkami s cestami a vysokými stromy. V létě se zde můžete schovat před ruchem města a užít si vůni bylin a květin.
Otevírací doba a ceny vstupenek
Území Pražského hradu je veřejnosti přístupné každý den od 5:00 do 24:00. Vstup do komplexu je zdarma, ale za návštěvu určitých objektů musíte zaplatit. Katedrály, muzea a paláce přijímají turisty od 9:00 do 18:00. Doporučuje se zakoupit jednotnou vstupenku za 350 Kč, díky níž můžete navštívit všechna ikonická místa a prostory Pražského hradu.
Kde se nachází a jak se tam dostat
Komplex se nachází v historické části Prahy - Hradňanech. Pohled stoupá na levém břehu Vltavy. Na Pražský hrad se dostanete tramvají č. 10, # 20, # 22. Zastávka Pražský hrad se nachází 300 metrů od paláců. Můžete také využít metrem do stanice Malostranská. Vzdálenost od metra ke komplexu je asi 400 metrů.
